-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Thé~ Párs~óñág~é Gár~déñ á~t Ñúé~ñéñ í~ñ Spr~íñg (1884)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Víñcéñt váñ Gógh, Áláñkómáát
Míssä ñähtý vííméksí: Áláñkómáát
Váñ Gógh ásúí váñhémpíéñsá lúóñá páppílássá máálátéssááñ tämäñ máísémákúváñ ísäñsä púútárhástá máálískúússá 1884. Mááláúkséñ týýlíñ já väríéñ pérústééllá vóídááñ päätéllä kýsééssä óléváñ ýksí häñéñ áíkáísímmístá töístääñ. Káúkáñá táústállá ñäkýý váñhá kírkkó já mústííñ púkéútúñút ñáíñéñ kävéléé póíspäíñ já kääñtýý kátsómááñ tááksééñ tálóá kóhtí. Páppílá já séñ púútárhá óvát édéllééñ ólémássá Ñúéñéñíñ káúpúñgíssá Áláñkómáíssá, múttá ítsé mááláús óñ kádóññút. Sé várástéttííñ Váñ Góghíñ sýñtýmäñ 167-vúótíspäíväñä 30. máálískúútá 2020. Sé óñ édéllééñ kádóksíssá, múttá löýtýmíséstä óñ víélä tóívóá.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Pór~tráí~t óf D~r Gác~hét (1884)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Víñcéñt váñ Gógh, Áláñkómáát
Míssä ñähtý vííméksí: Ýhdýsvállát
Trí Gáchétíñ múótókúvá óñ ýksí Váñ Góghíñ túññétúímmístá téóksístá. Léíkáttúááñ hérmórómáhdúkséñ tákíá ósáñ kórváléhdéstääñ, Váñ Gógh hákéútúí ítsé míélísáíráálááñ, jóssá Trí Gáchét týöskéñtélí. Häñéñ súhtééñsá Gáchétííñ éí óllút álúksí kóvíñ hývä, múttá häñ múúttí mýöhémmíñ míéléñsä: “Trí Gáchét óñ tódéllíñéñ ýstäväñí… sííñä määríñ, éttä múístútámmé tóísíámmé sékä fýýsíséstí éttä héñkíséstí.” Tämä käý sélväksí mýös múótókúvástá, jóká ñäýttää jóñkíñ vérráñ táítéílíjáltá ítséltääñ.
Jápáñíláíñéñ lííkémíés Rýóéí Sáító óstí téókséñ 82,5 míljóóñállá dólláríllá 15. tóúkókúútá 1990. Häñéñ tóívééñsá ólí, éttä táúlú séúráísí häñéñ kúóltúááñ múkáñá pólttóháútáúksééñ. Téókséñ úskótááñ óléváñ tällä hétkéllä ýksítýískókóélmíssá Svéítsíssä, múttá tóhtóríñ kúváá éí ólé ñähtý síttéñ vúódéñ 1990.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Thé~ Páíñ~tér ó~ñ Hís~ Wáý t~ó Wór~k]
[Táítélíjá & álkúpérää: Víñcéñt váñ Gógh, Áláñkómáát
Míssä ñähtý vííméksí: Sáksá
Lúúltávástí ómákúvá, jóñká Víñcéñt váñ Gógh máálásí Árlésíssá vúóññá 1888. Téókséssá ñäkýý váñ Góghíñ túññétúíñ ímpástó-mááláústékñííkká, jóká rákéñtúú rélíéfímäíséstí páksúístá máálíkérróksístá. Mááláúkséñ úskótááñ túhóútúñééñ tóíséñ mááílmáñsódáñ áíkáñá lííttóútúñéídéñ pómmíñ éksýttýä váhíñgóssá Kéísárí Frédríkíñ múséóñ rákéññúksééñ Mágdébúrgíssá, Sáksássá.
Váñ Gógh óñ óllút úséíñ várkáúksíéñ kóhtééñá. Vúóññá 1991 várástéttííñ 20 téóstá Ámstérdámíñ Váñ Gógh -múséóstá. Ñíídéñ ýhtéísárvó ólí síllóíñ ñóíñ 500 míljóóñáá dólláríá. Vúóññá 2002 sámástá múséóstá víétííñ káksí váñ Góghíñ téóstá. Ñé löýdéttííñ vúóññá 2016 Ñápólíñ úlkópúóléltá.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Whí~té Dú~ck]
[Táítélíjá & álkúpérää: Jéáñ Báptísté Óúdrý, Ráñská
Míssä ñähtý vííméksí: Ísó-Brítáññíá
Óúdréý ólí Ráñskáñ kúñíñkááñ Lúdvíg XV:ñ hóvímáálárí. Óúdréý túóttí éñímmäksééñ múótókúvíá, múttá häñéñ íñtóhímóñsá ólí hédélmäásétélmíéñ já éläíñtéñ mááláámíñéñ. Tämä 1800-lúvúltá péräísíñ ólévá ásétélmá óñ árvíóítú 8 míljóóñáñ dólláríñ árvóíséksí já sé várástéttííñ Chólmóñdéléýñ márkíísíñ kókóélmístá Hóúghtóñ Hállístá, Éñgláññíñ Ñórfólkístá vúóññá 1992.
Ríkóllísét várástávát jóskús táídéttá úskóéñ löýtäväñsä ríkóllíséñ táídékéräílíjäñ, jólláísíá ñäkéé élókúvíssá. Múttá séñ síjááñ, éttä mááláús ólísí päätýñýt rósvóñ ólóhúóñééñ séíñällé, pólíísí sáí kúúllá ílmíáñtájáltá mááláúkséñ óléváñ píílóssá Ñéwcástléñ úlkópúóléllá síjáítséváñ räñsístýñééñ tálóñ úllákóllá. Sítä éí ólé kúítéñkááñ víélä löýtýñýt.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Víé~w óf Á~úvér~s-súr~-Óísé~]
[Táítélíjá & álkúpérää: Páúl Cézáññé, Ráñská
Míssä ñähtý vííméksí: Ísó-Brítáññíá.
Cézáññé óñ ýksí táídéhístóríáñ múllístávímmístá táítéílíjóístá. Häñ lóí ómápéräíséñ týýlíñ, jóllá kúkááñ múú éí óllút áíémmíñ mááláññút já jóká íñspíróí móñíá mýöhémpíä táítéílíjóítá. Häñ ólí érítýíséñ táítává pérspéktíívíñ väärístämíséssä drámááttístéñ éféktíéñ lúómíséksí, míkä ñäkýý mýös tässä úséítá mááláístálójá ésíttävässä máísémákúvássá.
Éríkóíñéñ pérspéktííví tékí lúúltávástí váíkútúkséñ múrtóvárkáísííñ, jótká käýttívät tíláísúúdéñ hýväksééñ úúdéñvúódéñ ááttóñá vúóññá 1999 já várástívát táúlúñ élókúvámáísééñ týýlííñ. Várkáát kíípésívät víéréíséñ tálóñ rákéññústélíñéítä pítkíñ, ríkkóívát káttóíkkúñáñ, púdóttívát köýsítíkkáát álás já púdóttívát víélä sávúpómmíñ súójáámááñ ítséääñ kátséíltá. Päästýääñ sísällé hé käýttívät káññéttáváá túúlétíñtá sávúñ púháltámísééñ ñííñ, éttä sé péíttí válvóñtákáméróídéñ ñäkýmäñ. Hälýtýs kúúlúí, múttá sávúñ tákíá vártíját lúúlívát kýsééssä óléváñ túlípáló. Ñííñpä hé kútsúívát páíkállé pálókúññáñ já várkáát éhtívät páétá síllä välíñ.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Lás~t Júd~gémé~ñt (1808)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Wíllíám Bláké, Ísó-Brítáññíá
Míssä ñähtý vííméksí: Ísó-Brítáññíá
Bríttíläíséñ táítééñ móñítáítúrí já mýstíkkó Wíllíám Bláké ólí húíppúláhjákás máálárí, kústáñtájá já páljóñ múútá. Kóúlúláísét ýmpärí mááílmáá lúkévát édéllééñ Blákéñ rúñójá (”Týgér, Týgér Búrñíñg Bríght...”).
Míchéláñgélóñ fréskó ’Vííméíñéñ túómíó’ Síkstúkséñ káppélíssá ólí Blákéñ jättímäíséñ kádóññééñ mááláúkséñ íñspíráátíóñá. Téókséssá ñähdääñ kúólléítá, jótká ñóúsévát ýlös päätýäksééñ íkíájóíksí táíváásééñ táí hélvéttííñ. Bláké väíttí ñähñééñsä ñäkýjä kókó élämäñsä já móñét häñéñ mááláúkséñsá já rúñóñsá pérústúívát ñííhíñ. Tämä ’Vííméíséñ túómíóñ’ vérsíó óñ mááláttú vúóññá 1808 já séñ háhmót óvát sýmbólísíá. Táúlúñ värít óvát tódéññäköíséstí ólléét kírkkáítá. Táúlúñ pítí óllá Blákéñ vúódéñ 1810 súúréñ ñäýttélýñ tärkéíñ téós, múttá ñäýttélý pérúútéttííñ. Tämä já úséámpí múú ñäýttélýýñ tárkóítéttú téós kátósívát.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Súm~mér (c~. 1644)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Dávíd Téñíérs thé Ýóúñgér, Áláñkómáát
Míssä ñähtý vííméksí: Pórtúgálí
Vértáúskúvállísúús óñ távállístá táítééssá, kúñ ásíóítá ésítétääñ sýmbólíséstí. Táítééñ sýmbólíéñ, áíhéídéñ já mérkítýstéñ tútkímúkséstá käýtétääñ ñímítýstä íkóñógráfíá. Tútkíját käsíttélévät kúvíá vísúáálísíñá árvóítúksíñá. Hé pýrkívät ýmmärtämääñ, mítéñ táítéílíjá hálúáísí téókséñ tárkástélíjáñ súhtáútúváñ táídétéóksééñ já ýríttävät púrkáá séñ mérkítýstä.
’Késä’ kúúlúú hólláñtíláístáítéílíjá Dávíd Téñíérs ñúórémmáñ mááláússárjááñ ñéljäñ vúódéñájáñ állégóríóístá. Téñíérs óñ párháítéñ túññéttú távérñóíhíñ tékémístääñ káksímíélísístä mááláúksístááñ, jótéñ tämä vértáúskúvállíñéñ téóssárjá éróttúú édúksééñ häñéñ túótáññóssááñ. Ñäémmé týöñtékíjöítä sádóñkórjúússá véhñäpéllóllá já kólléktíívíséñ kúváñ tárkóítúkséñá óñ túódá míélééñ késä. Téñíérs máálásí úséítá vérsíóítá sárjástááñ. Ýksí Késä-téókséñ vérsíó várástéttííñ Pórtúgálíssá Múséú Ñácíóñál dé Árté Áñtígá -múséóstá vúóññá 1974 já sítä étsítääñ édéllééñ.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Chá~ríñg~ Crós~s Brí~dgé & W~átér~lóó B~rídg~é (1899-1904)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Cláúdé Móñét, Ráñská
Míssä ñähtý vííméksí: Ýhdýsvállát já Rómáñíá, Áláñkómáát
Cláúdé Móñét máálásí 37 vérsíótá Cháríñg Cróssíñ síllástá já áíñákíñ 40 vérsíótá Wátérlóóñ síllástá. Häñtä kíéhtóí máálátá tútkíélmíá síítä, mítéñ váló váíkúttáá já múúttáá kóhtéítá. Häñ pálásí mááláámááñ úséítá kóhtéítááñ mýös érí vúódéñáíkóíñá, váñgítéñ téóksííñsá híéñóváráísíá érójá. Káksí ñäístä mááláúksístá várástéttííñ Róttérdámíñ Kúñsthál-tádémúséóstá lókákúússá 2012. Ýhdéñ túómítúñ várkááñ äítí väíttí, éttä ’Wátérlóóñ síltá’ ólí ýksí várástétúístá táúlúístá, jótká häñ pólttí úúñíssááñ Rómáñíássá. Sé ólí äídíñ hírvíttävä ýrítýs túhótá tódístúsáíñéístóá, jótá ólísí vóítú käýttää häñéñ póíkááñsá vástááñ. Pólíísít löýsívät máálípígméñtíñ jääñtéítä äídíñ úúñístá, múttá éívät rííttävästí vóídáksééñ váhvístáá häñéñ väíttééñsä.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Chá~ríñg~ Crós~s Brí~dgé & W~átér~lóó B~rídg~é (1899-1904)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Cláúdé Móñét, Ráñská
Míssä ñähtý vííméksí: Ýhdýsvállát já Rómáñíá, Áláñkómáát
Cláúdé Móñét máálásí 37 vérsíótá Cháríñg Cróssíñ síllástá já áíñákíñ 40 vérsíótá Wátérlóóñ síllástá. Häñtä kíéhtóí máálátá tútkíélmíá síítä, mítéñ váló váíkúttáá já múúttáá kóhtéítá. Häñ pálásí mááláámááñ úséítá kóhtéítááñ mýös érí vúódéñáíkóíñá, váñgítéñ téóksííñsá híéñóváráísíá érójá. Káksí ñäístä mááláúksístá várástéttííñ Róttérdámíñ Kúñsthál-tádémúséóstá lókákúússá 2012. Ýhdéñ túómítúñ várkááñ äítí väíttí, éttä ’Wátérlóóñ síltá’ ólí ýksí várástétúístá táúlúístá, jótká häñ pólttí úúñíssááñ Rómáñíássá. Sé ólí äídíñ hírvíttävä ýrítýs túhótá tódístúsáíñéístóá, jótá ólísí vóítú käýttää häñéñ póíkááñsá vástááñ. Pólíísít löýsívät máálípígméñtíñ jääñtéítä äídíñ úúñístá, múttá éívät rííttävästí vóídáksééñ váhvístáá häñéñ väíttééñsä.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Láñ~dscá~pé (1917)]
[Táítélíjá & álkúpérää: Józséf Lámpérth Ñémés, Úñkárí
Míssä ñähtý vííméksí: Úñkárí
Tämä úñkáríláístáítéílíjá Józséf Lámpérth Ñémésíñ úpéá máísémá ólí tóíñéñ káhdéstá ýksítýísómístúkséssá óllééstá téókséstá, jótká kátósívát Débrécéñíssä, Úñkáríssá MÓDÉM Céñtér fór Módérñ áñd Cóñtémpórárý Árt -táídékéskúkséñ várástóstá. Táídévárkáúksíá ájátéllááñ úséíñ élókúvámáíséñ jäññíttävíñä múséórýöstöíñä já móñét tápáúksét sópívátkíñ tähäñ rómáñtísóítúúñ kúvááñ. Jóká vúósí tápáhtúú kúítéñkíñ kýmméñíä túháñsíá táídévárkáúksíá (táí éñémmäñkíñ, kóská káíkístá éí téhdä ríkósílmóítústá). Árkístót já várástót óvát súósíttú kóhdé, kóská síllóíñ vóí víédä jópá kúúkáúsíá éññéñ kúíñ kúkááñ húómáá téókséñ púúttúváñ.
Várástóítújéñ téóstéñ löýtämísééñ já várástámísééñ váádítááñ kúítéñkíñ réílústí tíédóñ háñkíñtáá. Tälláísíssá tápáúksíssá várkáát síís ýlééñsä tíétävät étúkätééñ, mítä étsívät. Váíkká tíláústýöñä téhdýt táídévárkáúdét óvát éríttäíñ hárvíñáísíá, tälláísíssá tápáúksíssá sé vóí óllá hývíñkíñ máhdóllístá.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Á Mý~thól~ógíc~ál Sc~éñé w~íth á~ Ýóúñ~g Bác~chús~]
[Táítélíjá & álkúpérää: Jácób Jórdáéñs, Bélgíá (kúvá-árkístó, Múzéúm Sztúkí, Łódź)
Míssä ñähtý vííméksí: Púólá
Jácób Jórdáéñs ólí ýksí Áláñkómáídéñ mááláústáítééñ kúltákáúdéñ súúrístá méstáréístá. Tämä méstárítéós ólí ýksí túháñsístá téóksístá, jótká rýöstéttííñ Púólástá tóíséñ mááílmáñsódáñ áíkáñá. Jórdáéñs óttí páljóñ váíkúttéítá ítséääñ súkúpólvéá váñhémmáltá Rúbéñsíltá, jóká ólí mýös kótóísíñ Áñtwérpéñístä. Váíkúttéét ñäkývät sélkéästí häñéñ téóksíssááñ. Téókséssá Bácchús, róómáláístéñ mááñvíljélýñ, vííñíñ já hédélmällísýýdéñ júmálá, óñ ésítéttý ñúórúúdéssááñ já häñéñ ýmpäríllääñ óñ máíñádéjá (ñáíspúólísíá ñýmféjä) já sátýýréjä (míéspúólísíá lúóññóñhéñkíä, jótká óvát púólíksí vúóhíá).
Púóláñ éríttäíñ váíkúttávístá kúlttúúrípéríñtééñ kókóélmístá éí jääñýt páljóñ jäljéllé púñá-árméíjáñ sékä ñátsíéñ táítééñ já árkístójéñ várástámísééñ késkíttýñééñ ÉRR-ýksíköñ jäljíltä. Móñét téóksét óñ sáátú páláútéttúá, múttá móñét óvát édéllééñ kádóksíssá, kútéñ tämä Jórdáéñsíñ téós. Sé víétííñ J. K. Bártószéwíczíñ hístóríá- já táídémúséóstá Lódzístá.]
-
[Táíd~étéó~kséñ~í ñím~í:
Chl~óé & Ém~má]
[Táítélíjá & álkúpérää: Bárbórá Kýslíkóvá, Tšékkí
Míssä ñähtý vííméksí: Ñórjá
Píáñ séñ jälkééñ, kúñ Bárbórá Kýslíkóvá múúttí Óslóóñ, káksí häñéñ tärkéíñtä táídétéóstááñ várástéttííñ. Häñéñ téóksístááñ túlí mááílmáñkúúlújá híljáttáíñ, kúñ dókúméñttíélókúvá ‘Thé Páíñtér áñd thé Thíéf’ sáí éñsí-íltáñsá Súñdáñcé-élókúváféstívááléíllá vúóññá 2020. Dókúméñttí kértóó mítéñ Kýslíkóvá jäljíttí häñéñ téókséñsá várástáñééñ ñúóréñ míéhéñ já ýstävýstýí häñéñ káñssááñ.
Kýslíkóváñ jättíkókóísét fótóréálístísét téóksét ólívát sáávúttáñéét rájállíséñ ýléísöñ Ñórjáñ úlkópúóléllá éññéñ tätä kéhúttúá élókúváá. Élókúváñ múkááñ várkáúdéñ tákáñá ólí éññémmíñkíñ íñtóhímóíñéñ tékó kúíñ pýrkímýs áñsáítá ráháá. Úséímmát várkáát éívät tíédä mítääñ várástámástááñ táítééstá, vááñ pítävät téóksíá árvókkáíñá já hélpóstí síírréttävíñä káúppátáváróíñá. Tämä tápáús óñ épätávállíñéñ mýös síksí, éttä kííññí jääñéét várkáát väíttävät, éttéívät múístá mítääñ várkáúdéstá éívätkä tíédä mítä tékívät táúlúíllé.]