-
[Vrt žú~pñóg~ dvór~á ú Ñé~úñéñ~ú ú pr~óljé~ćé (1884.)][
Víñcéñt váñ Gógh, Ñízózémská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Ñízózémskój
Dók jé žívíó s ródítéljímá, Váñ Gógh jé ú óžújkú 1884. gódíñé ñáslíkáó óváj pógléd ñá vrt žúpñóg dvórá svójég ócá. Ñá téméljú stílá í bójá móžémó zákljúčítí dá jé ríjéč ó jédñóm ód ñjégóvíh ñájráñíjíh rádóvá. Ú dáljíñí sé ñázíré stárá crkvá, á žéñá ú crñíñí kójá sé hódájúćí údáljújé ód kúćé, ósvrćé sé í glédá prémá ñjój. Žúpñí dvór í vrt jóš sú ú ñízózémskóm Ñúéñéñú, ñó slíká jé ñéstálá. Úkrádéñá jé ú pljáčkí kójá sé dógódílá 30. óžújká 2020. gódíñé, ñá Váñ Góghóv 167. róđéñdáñ. Jóš jé ízgúbljéñá, álí póstójí ñádá dá ćé sé ípák srétñó vrátítí támó gdjé jój jé mjéstó.]
-
[Pórt~rét d~óktó~rá Gá~chét~á (1884.)][
Víñcéñt váñ Gógh, Ñízózémská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú SÁD-ú
Pórtrét dóktórá Gáchétá jédñó jé ód ñájpózñátíjíh Váñ Góghóvíh djélá. Ñákóñ štó jé dóžívíó dúšévñí slóm í ódrézáó sí kómádíć úhá, Váñ Gógh sé líjéčíó ú sáñátóríjú ú kójém jé rádíó dóktór Gáchét. Ñísú sé zblížílí ótprvé, ñó Váñ Gógh sé póslíjé prédómíslíó: „Ú dóktórú Gáchétú próñášáó sám ístíñskóg príjátéljá... Tólíkó smó ñálík jédáñ drúgómú, ízglédóm, álí í dúhóm.“ Tó sé móžé rázábrátí í íz pórtrétá, kójí díjélí ñéké slíčñóstí s úmjétñíkóm.
Jápáñskí póslóvñí čóvjék Rýóéí Sáító 15. svíbñjá 1990. gódíñé tú jé slíkú kúpíó zá 82,5 mílíjúñá dólárá í zážélíó dá jé krémírájú s ñjím kádá úmré. Vjérújé sé dá sé tréñútáčñó ñálází ú prívátñój zbírcí ú Švícárskój, ñó dóbrógá stáróg dóktórá ñítkó ñíjé vídíó ód 1990.]
-
[Slík~ár ñá~ pútú~ ñá pó~sáó][
Víñcéñt váñ Gógh, Ñízózémská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Ñjémáčkój
Óvó úljé ñá plátñú kójé jé Víñcéñt váñ Gógh ñáslíkáó 1888. gódíñé mógáó bí bítí ñjégóv áútópórtrét íz rázdóbljá kójé jé próvéó ú Árlésú, á prímjér jé prímjéñé téhñíké pó kójój jé táj slíkár ñájpózñátíjí: tákózváñóg ímpástá, gústíh ñáñósá bójé kójí sú gótóvó skúlptúrálñí. Smátrá sé dá jé slúčájñó úñíštéñó ú éksplózíjí zálútálé sávézñíčké bómbé ú Drúgómé svjétskóm rátú, kádá sé čúváló ú Múzéjú cárá Fríédríchá ú ñjémáčkóm Mágdébúrgú.
Váñ Gógh jé bíó métá mñógíh kráđá; 1991. gódíñé íz Váñ Góghóvá múzéjá ú Ámstérdámú úkrádéñó jé 20 djélá úkúpñé prócíjéñjéñé vríjédñóstí ód ókó 500 mílíjúñá dólárá. Jédáñáést gódíñá póslíjé, 2002. gódíñé, íz ístóg sú múzéjá úkrádéñé jóš dvíjé Váñ Góghóvé slíké, kójé sú 2016. gódíñé próñáđéñé ú dómú máfíjáškóg šéfá ú ókólící Ñápúljá.]
-
[Bíjé~lá pá~tká][
Jéáñ Báptísté Óúdrý, Fráñcúská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú ÚK-ú
Óúdrý jé bíó pózñát káó dvórskí slíkár Lújá XV. Íákó jé úglávñóm slíkáó pórtrété, ñjégóvá sú ljúbáv bílé slíké mrtvé príródé, ú kójú jé smjéštáó vóćé í žívótíñjé. Óvá jé mrtvá príródá íz 18. stóljéćá, číjá jé vríjédñóst prócíjéñjéñá ñá ósám mílíjúñá dólárá, 1992. gódíñé úkrádéñá íz zbírké márkízá Chólmóñdéléýjá ñá ímáñjú Hóúghtóñ Háll ú éñgléskóm Ñórfólkú.
Ñékí ístrážítéljí vjérújú dá jé závršílá ú rúkámá lókálñé rómské zájédñícé. Ñékí krádljívcí úmjétñíñé krádú s prétpóstávkóm dá ćé próñáćí kólékcíóñárá krímíñálcá kákví sé víđájú ú fílmóvímá. Ñó bívší pólícíjskí dóúšñík rékáó jé dá jé, úmjéstó dá vísí ú dñévñóm bórávkú ñékóg zlíkóvcá, slíká záprávó skrívéñá ñá táváñú zábáčéñé rúšévñé kúćé ú móčvárñóm pódrúčjú ú ókólící Ñéwcástléá. Jóš ñíjé próñáđéñá.]
-
[Pógl~éd ñá~ Áúvé~rs-sú~r-Óís~é][
Páúl Cézáññé, Fráñcúská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú ÚK-ú
Cézáññé, jédáñ ód ñájvéćíh révólúcíóñárá ú póvíjéstí úmjétñóstí, rázvíó jé záčúdáñ stíl kójí sé rázlíkóváó ód stílóvá svíh ñjégóvíh préthódñíká í ñádáhñúó jé mñógé ñjégóvé ñásljédñíké. Méđú ñjégóvím sé vjéštíñámá pósébñó ístíčé spósóbñóst ízvrtáñjá pérspéktívé rádí póstízáñjá drámátíčñíh účíñáká, káó ú óvój péjzážñój stúdíjí skúpíñé séóskíh kúćá.
Móždá óčáráñí ñjégóvím záčúdñím pérspéktívámá, krádljívcí sú ískórístílí ñóvógódíšñjú próslávú 1999. gódíñé kákó bí tú slíkú úkrálí ú stílú dóstójñú vélíkóg plátñá. Pópélí sú sé pó skélámá, rázbílí króvñí prózór, spústílí sé pó mórñárskím ljéstvámá í skrílí svój póthvát dímñóm bómbóm. Príjéñósñím sú véñtílátóróm ráspršílí dím kákó bí sé záštítílí ód póglédá ñádzórñíh kámérá. Óglásílí sú sé álármí, álí záštítárí sú zbóg dímá zákljúčílí dá jé ríjéč ó póžárú, stógá sú, úmjéstó dá sé úmíjéšájú, pózválí vátrógáscé í krádljívcímá dálí dóvóljñó vréméñá zá bíjég.]
-
[Pósl~jédñ~jí sú~d (1808.)][
Wíllíám Bláké, ÚK
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú ÚK-ú.
Vélíkí víšéstrúkó ñádáréñí místík brítáñské úmjétñóstí Wíllíám Bláké bíó jé géñíjáláñ slíkár, ízdáváč í jóš mñógó tógá... Škólárcí díljém svíjétá jóš čítájú ñjégóvú póézíjú („Tígré¡ Tígré¡ Sjájém móćñím ú šúmámá sjájíš ñóćñím.“).
Ñá svójój ízgúbljéñój slící dívóvskíh díméñzíjá ñádáhñútój Míchéláñgélóvóm fréskóm Pósljédñjí súd, kójá sé ñálází ú Síkstíñskój kápélí, Bláké príkázújé mrtvé kójí ústájú íz gróbóvá kákó bí bílí ósúđéñí ñá vjéčñóst ú rájú ílí páklú. Cíjélóg jé žívótá tvrdíó dá ímá „vízíjé“, kójé jé príkázáó ñá mñógím slíkámá í ú mñógím pjésmámá. Ú óvój íñáčící ízgúbljéñógá Pósljédñjég súdá, kójá jé ñáslíkáñá 1808. gódíñé, líkóví sú símbólí ídéjá í vjérójátñó sú trébálí bítí óbójéñí žívím bójámá. Tá jé slíká trébálá bítí srédíšñjí ízlóžák ñá vélíkój ízlóžbí Blákéóvíh rádóvá kójá sé trébálá ódržátí 1810. gódíñé. Ñó tá jé ízlóžbá ótkázáñá, á slíká jé, pópút ñízá drúgíh ízlóžáká, ízgúbljéñá.]
-
[Ljét~ó (ccá~. 1644.)][
Dávíd Téñíérs Mláđí, Ñízózémská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Pórtúgálú
Álégóríjá sé ú úmjétñóstí ódñósí ñá príkáz ñékóg pójmá s pómóćú kákvé fígúré ílí símbólá. Díscíplíñá kójá próúčává símbólé ú úmjétñóstí, pózñátá pód ñázívóm íkóñógráfíjá, slíkámá prístúpá káó vízúálñím zágóñétkámá. Smátrá sé dá úmjétñík žélí pótákñútí prómátráčé dá óstváré áktívñú íñtérákcíjú s djélóm í pókúšájú ótkrítí ñjégóvó zñáčéñjé.
Slíká Ljétó díó jé ñízá Álégóríjé čétíríjú gódíšñjíh dóbá, kójí sé sástójí ód čétírí slíké ñízózémskóg áútórá Dávídá Téñíérsá Mláđégá. Búdúćí dá jé ríjéč ó úmjétñíkú kójí jé ñájpózñátíjí pó príkázímá ráskálášéñíh prízórá ú góstíóñícámá, táj jé álégóríjskí ñíz tríjézáñ ódmák ód óstátká ñjégóvá stváráláštvá. Vídímó rádñíké kójí žáñjú žító ñá žézí, kóléktívñá jé tó slíká kójá ñás pódsjéćá ñá ljétó. Téñíérs jé ñáslíkáó ñékólíkó íñáčícá tóg ñízá. Ñó jédñá íñáčícá slíké Ljétó úkrádéñá jé íz pórtúgálskógá Ñácíóñálñóg múzéjá stáré úmjétñóstí 1974. gódíñé, á pótrágá zá ñjóm jóš trájé.]
-
[Móst~ Chár~íñg C~róss~ (1899-1904)][
Cláúdé Móñét, Fráñcúská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú ÚK-ú í Rúmúñjskój té Ñízózémskój
Móñét jé ñáslíkáó 37 íñáčícá Móstá Cháríñg Cróss í ñájmáñjé 40 íñáčícá Móstá Wátérlóó. Bíó jé óčáráñ rádóm ñá stúdíjámá kójímá jé ñástójáó zábíljéžítí účíñák svjétlóstí ñá prédmété príkázá. Mñógímá ód ñjíh úvíjék sé ízñóvá vráćáó kákó bí príkázáó rázlíčítá gódíšñjá dóbá, svákí pút úz súptílñé rázlíké. Ú srédíštú sú ñášé pózórñóstí íñáčícé slíká kójé sú ú lístópádú 2012. úkrádéñé íz múzéjá Kúñsthál ú Róttérdámú. Májká jédñóg ód krádljívácá tvrdí dá sé Móst Wátérlóó ñášáó méđú úkrádéñím slíkámá kójé jé spálílá ú svójój péćí ú Rúmúñjskój. Bíó jé tó grózáñ pókúšáj úñíštáváñjá dókázá kójím jé žéljélá záštítítí svójég síñá. Pólícíjá jé ú ñjézíñój péćí próñášlá trágóvé pígméñtá, álí ñíjé íh bíló dóvóljñó zá próvjérú ñjézíñíh tvrdñjí.]
-
[Móst~ Wáté~rlóó~ (1899-1904)][
Cláúdé Móñét, Fráñcúská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú ÚK-ú í Rúmúñjskój té Ñízózémskój
Móñét jé ñáslíkáó 37 íñáčícá Móstá Cháríñg Cróss í ñájmáñjé 40 íñáčícá Móstá Wátérlóó. Bíó jé óčáráñ rádóm ñá stúdíjámá kójímá jé ñástójáó zábíljéžítí účíñák svjétlóstí ñá prédmété príkázá. Mñógímá ód ñjíh úvíjék sé ízñóvá vráćáó kákó bí príkázáó rázlíčítá gódíšñjá dóbá, svákí pút úz súptílñé rázlíké. Ú srédíštú sú ñášé pózórñóstí íñáčícé slíká kójé sú ú lístópádú 2012. úkrádéñé íz múzéjá Kúñsthál ú Róttérdámú. Májká jédñóg ód krádljívácá tvrdí dá sé Móst Wátérlóó ñášáó méđú úkrádéñím slíkámá kójé jé spálílá ú svójój péćí ú Rúmúñjskój. Bíó jé tó grózáñ pókúšáj úñíštáváñjá dókázá kójím jé žéljélá záštítítí svójég síñá. Pólícíjá jé ú ñjézíñój péćí próñášlá trágóvé pígméñtá, álí ñíjé íh bíló dóvóljñó zá próvjérú ñjézíñíh tvrdñjí.]
-
[Péjz~áž (1917)][
Józséf Lámpérth Ñémés, Máđárská
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Máđárskój
Óváj dívñí péjzáž máđárskóg úmjétñíká Józséfá Lámpérthá Ñémésá jédñó jé ód dvá djélá ú prívátñóm vlásñíštvú kójá sú ñéstálá íz skládíštá Céñtrá zá módérñú í súvréméñú úmjétñóst MÓDÉM ú máđárskóm Débrécíñú. Ó kráđámá úmjétñíñá ñéríjétkó rázmíšljámó ímájúćí ñá úmú fílmské pljáčké múzéjá, á mñógó prímjérá ídé ú prílóg tój póprílíčñó rómáñtíčñój prédódžbí. Ú désétcímá tísúćá príjávljéñíh kráđá úmjétñíñá sváké gódíñé (á dá í ñé spómíñjémó óñé ñépríjávljéñé) árhíví í skládíštá pópúlárñé sú mété jér mógú próćí mjésécí príjé ñégó štó ñétkó prímíjétí kráđú.
Ñó lócíráñjé djélá póhráñjéñíh ú skládíštímá záhtíjévá strúčñó zñáñjé. Stógá móžémó zákljúčítí dá krádljívcí ódgóvórñí zá kráđé pópút óvé, úñápríjéd zñájú štó trážé. Íákó sú ñárúčéñé kráđé úmjétñíñá ízváñrédñó ríjétké, ú óvákvím sé slúčájévímá jédñóstávñó mórámó zápítátí...]
-
[Mító~lóškí~ príz~ór s m~ládí~m Bák~hóm][
Jácób Jórdáéñs, Bélgíjá
(Fótógráfskí árhív Múzéjá Sztúkí ú Łódźú)
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Póljskój
Óvó rémék-djéló vélíkógá flámáñskóg májstórá Jácóbá Jórdáéñsá ñášló sé méđú tísúćámá úmjétñíñá kójé sú ú Drúgómé svjétskóm rátú úkrádéñé ú pljáčkámá ú Póljskój. Ú Jórdáéñsóvú sé djélú móžé rázábrátí vélík útjécáj Rúbéñsá, prípádñíká préthódñóg ñáráštájá, kójí jé tákóđér bíó íz Áñtwérpéñá. Bákhó, áñtíčkí bóg póljóprívrédé, víñá í plódñóstí, ñá óvój jé slící príkázáñ káó díjété ókrúžéñó méñádámá (ñímfámá) í sátírímá (ljúdímá járcímá).
Póljské zbírké kúltúrñé báštíñé bílé sú ñéóbíčñó bógáté, álí rúská Crvéñá ármíjá í ÉRR, ñácístíčká jédíñícá pósvéćéñá kráđí úmjétñíñá í pljáčkáñjú árhívá, désétkóválé sú íh. Íákó sú mñógé ód tíh úmjétñíñá próñáđéñé, jóš íh jé víšé í dáljé ízgúbljéñó, pópút óvóg Jórdáéñsóvá djélá. Lókácíjá té úmjétñíñé kójá jé úkrádéñá íz Múzéjá póvíjéstí í úmjétñóstí J. K. Bártószéwíczá ú Łódźú í dáljé jé tájñá.]
-
[Chló~é í Ém~má][
Bárbórá Kýslíkóvá, Répúblíká Čéšká
Djéló pósljédñjí pút víđéñó: ú Ñórvéškój
Úbrzó ñákóñ štó sé Bárbórá Kýslíkóvá présélílá ú Ósló, úkrádéñá sú jój dvá póñájvážñíjá úmjétñíčká djélá. Ñjézíñá sú djélá svjétskú slávú stéklá ték ñédávñó, ñákóñ prémíjéré ñjézíñá dókúméñtárcá Slíkárícá í krádljívác ñá Fílmskóm féstíválú Súñdáñcé 2020. Ríjéč jé ó ístíñítój príčí ó pótrází té úmjétñícé zá mládíćém kójí jé úkráó ñjézíñé slíké í ñéóčékíváñú príjátéljstvú kójé sé rázvíló méđú ñjímá.
Príjé Ñórvéšké – príjé óvógá cíjéñjéñóg fílmá – públíká ñjézíñíh fótóréálístíčñíh djélá vélíkíh fórmátá bílá jé málá, štó zñáčí dá jé kráđá vjérójátñó póčíñjéñá íz strástí, á ñé íz žéljé zá zárádóm. Krádljívcí ó úmjétñíñámá kójé krádú óbíčñó ñé zñájú ñíštá, vídé íh sámó káó príjéñósñú róbú vélíké vríjédñóstí. Óváj jé slúčáj ñéóbíčáñ í zbóg tógá štó sú úhíćéñí krádljívcí tvrdílí dá sé ñé sjéćájú ñíčégá í dá ñé zñájú štó sú účíñílí sá slíkámá jér sú bílí tólíkó „óbésvíjéštéñí“.]