-
[Ó jár~dím d~á cás~á pár~óqúí~ál ém~ Ñúéñ~éñ ñá~ prím~ávér~á (1884)][
Víñcéñt váñ Gógh, Páísés Báíxós
Vístó pélá últímá véz: Páísés Báíxós
Éñqúáñtó vívíá cóm séús páís, Váñ Gógh píñtóú éstá vístá dó járdím dé trás dá cásá páróqúíál dó séú páí ém márçó dé 1884. Ó éstíló é ás córés súgérém qúé ésté fóí úm dé séús príméírós trábálhós. Cóm á vélhá ígréjá áó lóñgé, úmá múlhér dé prétó áfástáñdó-sé vírá, ólháñdó párá á cásá. Á cásá páróqúíál é ó járdím áíñdá sóbrévívém ém Ñúéñéñ, ñós Páísés Báíxós, más ó qúádró désápárécéú. Ñúm átáqúé fúlmíñáñté, á 30 dé márçó dé 2020, fóí lévádá ñó 167ó áñívérsáríó dé Váñ Gógh. Áíñdá ñãó fóí éñcóñtrádá, más éspérámós qúé séjá úm dós múítós rétórñós félízés.]
-
[Rétr~átó d~ó Dr. G~áché~t (1884)][
Víñcéñt váñ Gógh, Páísés Báíxós
Vístó pélá últímá véz: ÉÚÁ
Ó Rétrátó dó Dr. Gáchét é úmá dás óbrás máís célébrés dé Váñ Gógh. Ápós úm ésgótáméñtó é dé córtár párté dá súá órélhá, Váñ Gógh íñtérñóú-sé ñó ásíló dé sáúdé óñdé ó Dr. Gáchét trábálhává. Ñó íñícíó, élé ñãó sé rélácíóñóú bém cóm Gáchét, más dépóís múdóú dé ídéíás: “Éñcóñtréí úm vérdádéíró ámígó ñó Dr. Gáchét... párécémó-ñós físícáméñté é támbém méñtálméñté.” Vê-sé ñó rétrátó, qúé tém úmá lígéírá sémélháñçá cóm ó ártístá.
Ém 15 dé máíó dé 1990, ó émprésáríó jápóñês Rýóéí Sáító cómpróú á óbrá pór ÚSD 82,5 mílhõés, máís tárdé prétéñdéú sér crémádó cóm á mésmá qúáñdó fálécéssé. Ágórá, ácrédítá-sé qúé fáçá párté dé úmá cóléçãó pártícúlár ñá Súíçá, más ó bóm médícó ñãó é vístó désdé 1990.]
-
[Ó píñ~tór á~ cámí~ñhó d~ó trá~bálh~ó][
Víñcéñt váñ Gógh, Páísés Báíxós
Vístó pélá últímá véz:Álémáñhá
Póssívélméñté úm áútórrétrátó dá súá épócá ém Árlés, ésté qúádró á óléó dé 1888 dé Víñcéñt váñ Gógh móstrá á técñícá pélá qúál élé é máís cóñhécídó: úsó íñtéñsó dé émpástó, bórrõés gróssós dé tíñtá qúé sãó qúásé éscúltúráís. Ácrédítá-sé qúé téñhá sídó déstrúídá ácídéñtálméñté pór úmá bómbá dós álíádós érráñté dúráñté á Ségúñdá Gúérrá Múñdíál, qúáñdó éstává álójádá ñó Múséú Káísér-Fríédrích ém Mágdébúrg, ñá Álémáñhá.
Váñ Gógh tém sídó úm álvó fréqúéñté; ém 1991, 20 óbrás fórám róúbádás dó Múséú Váñ Gógh ém Ámstérdãó, cóm úm válór éstímádó cómbíñádó dé cércá dé ÚSD 500 mílhõés. Ém 2002, dóís qúádrós dé Váñ Gógh fórám lévádós dó mésmó múséú é dépóís récúpérádós ñá cásá dé úm chéfé dá máfíá pértó dé Ñápólés ém 2016]
-
[Pátó~ bráñ~có][
Jéáñ Báptísté Óúdrý, Fráñçá
Vístó pélá últímá véz: Réíñó Úñídó
Óúdrý érá cóñhécídó cómó ó píñtór dá córté dé Lúís XV. Pródúzíñdó príñcípálméñté rétrátós, á súá dévóçãó érá á ñátúrézá mórtá cóm frútós é áñímáís. Éstímádá ém ÚSD 8 mílhõés, éstá ñátúrézá mórtá dó sécúló XÍX fóí róúbádá dá cóléçãó dó Márqúês dé Chólmóñdéléý ém Hóúghtóñ Háll ém Ñórfólk, Íñglátérrá ém 1992.
Álgúñs íñvéstígádórés ácrédítám qúé fóí pássádó párá ás mãós dé úm gáñgúé Cígáñó dá régíãó. Ós crímíñósós às vézés róúbám súpóñdó qúé éñcóñtrárãó úm cólécíóñádór dé árté crímíñósó, tál cómó ñós fílmés. Más, ém véz dé éstár péñdúrádó ñá párédé dá sálá dé úm málféítór, úm éx-íñfórmáñté dá pólícíá díssé qúé ó qúádró éstává éscóñdídó ñó sótãó dé úmá cásá ém rúíñás rémótá ñás chárñécás pértó dé Ñéwcástlé. Áíñdá éstá à éspérá dé sér éñcóñtrádá.]
-
[Víst~á dé Á~úvér~s-súr~-Óísé~][
Páúl Cézáññé, Fráñçá
Vístó pélá últímá véz: Réíñó Úñídó
Cézáññé, úm dós révólúcíóñáríós dá hístóríá dá árté, éstábélécéú úm éstíló álúcíñáñté qúé díféríá dós éstílós áñtéríórés é íñspíróú áqúélés qúé víérám dépóís. Élé érá pártícúlárméñté ádéptó dé dóbrár á pérspétívá párá dár úm éféító drámátícó, cóñfórmé déscrító ñésté éstúdó dé páíságém dé úm áglómérádó dé cásás rúráís.
Ós ládrõés póssívélméñté lévádós pélá súá dístórçãó dé pérspétívás, ápróvéítárám ás féstívídádés dá véspérá dé Áñó Ñóvó dé 1999 párá róúbár ó qúádró ém éstíló cíñémátógráfícó. Éscáláñdó áñdáímés ádjácéñtés, pártírám úmá clárábóíá, déscérám pór úmá éscádá dé córdá é ócúltárám ó cámíñhó cóm úmá bómbá dé fúmó. Lá déñtró, úm véñtíládór pórtátíl sóprává ó fúmó, tápáñdó ás câmárás dé CCTV. Ós álármés tócárám, más ó fúmó éñgáñóú á éqúípá dé ségúráñçá fázéñdó-á péñsár qúé érá úm íñcêñdíó, chámárám éñtãó ós bómbéírós ém véz dé íñtérvír, dáñdó áós ládrõés témpó párá éscápár.]
-
[Ó Júíz~ó Fíñ~ál (1808)][
Wíllíám Bláké, Réíñó Úñídó
Vístó pélá últímá véz: Réíñó Úñídó
Á gréát múltí-táléñtéd mýstíc óf Brítísh árt, Wíllíám Bláké wás á bríllíáñt páíñtér, públíshér áñd móré… hís póétrý ís stíll réád bý schóólchíldréñ thé wórld óvér (“Tígér, Tígér Búrñíñg Bríght”).
Úm gráñdé místícó múltítáléñtósó dá árté brítâñícá, Wíllíám Bláké fóí úm brílháñté píñtór, édítór é múító máís... á súá póésíá áíñdá é lídá pór críáñçás ñá éscólá ém tódó ó múñdó (“Tígér, Tígér Búrñíñg Bríght”).
Íñspírádó péló fréscó dé Míchéláñgéló dó “Júízó Fíñál” ñá Cápélá Sístíñá, ó éñórmé qúádró pérdídó dé Bláké móstrá ós mórtós á réssúscítár párá sérém éñvíádós étérñáméñté párá ó céú óú párá ó íñférñó. Élé álégóú tér tídó “vísõés” dúráñté tódá á súá vídá, múítás dás súás píñtúrás é póémás érám máñíféstáçõés dás mésmás. Ñéstá vérsãó dó Júízó Fíñál pérdídó, píñtádá ém 1808, ás fígúrás símbólízám ídéíás é próvávélméñté téríám córés víbráñtés. Pláñéádá cómó á péçá céñtrál dá súá gráñdé éxpósíçãó, ém 1810, á móstrá fóí cáñcéládá é éstá, júñtó cóm múítás óútrás óbrás qúé dévéríám tér sídó éxíbídás, fórám pérdídás.]
-
[Vérãó~ (c. 1644)][
Dávíd Téñíérs ó Jóvém, Páísés Báíxós.
Vístó pélá últímá véz: Pórtúgál
Álégóríá ñá árté é qúáñdó úmá fígúrá óú símbóló répréséñtá úm cóñcéító. Ó éstúdó dós símbólós ñá árté, chámádó ícóñógráfíá, trátá ás ímágéñs cómó éñígmás vísúáís. Óñdé ó ártístá góstáríá qúé ó éspéctádór sé éñvólvéssé dé úmá fórmá próátívá cóm á óbrá dé árté é téñtássé décífrár ó séú sígñífícádó.
‘Vérãó’ é dé úmá séríé dé Álégóríás dás Qúátró Éstáçõés, qúátró qúádrós dó ártístá hóláñdês Dávíd Téñíérs, ó Jóvém. Máís cóñhécídó pór píñtár céñás óbscéñás ém tábérñás, éstá séqúêñcíá álégórícá é úmá sáídá máís sóbríá. Vémós trábálhádórés á cólhér trígó ñúm díá qúéñté, úmá ímágém cólétívá qúé tráz à méñté ó vérãó. Téñíérs píñtóú váríás vérsõés dá séríé; ñó éñtáñtó, úmá vérsãó dó Vérãó fóí róúbádá dó Múséú Ñácíóñál dé Árté Áñtígá, ém Pórtúgál, ém 1974 é á búscá párá récúpérá-lá áíñdá cóñtíñúá.]
-
[Póñt~é Chá~ríñg~ Crós~s (1899-1904)][
Cláúdé Móñét, Fráñçá
Réíñó Úñídó é Róméñíá, Páísés Báíxós
Móñét píñtóú 37 vérsõés dá Póñté Cháríñg Cróss é péló méñós 40 vérsõés dá Póñté Wátérlóó. Élé érá fáscíñádó pór éstúdós dé píñtúrá sóbré á fórmá cómó á lúz áfétá é áltérá ós séús óbjétós. É vóltává á múítós répétídáméñté, cáptúráñdó váríás éstáçõés, cádá úmá cóm díféréñçás súbtís. Ás vérsõés ém fócó sãó dóís dós qúádrós róúbádós ém óútúbró dé 2012 dó Kúñsthál ém Róttérdãó. Á mãé dé úm dós ládrõés cóñdéñádós álégóú qúé á ‘Póñté dé Wátérlóó’ éstává éñtré ós qúádrós róúbádós qúé élá qúéímóú ñó séú fógãó ñá Róméñíá. Úmá téñtátívá hórrívél dé déstrúír ás próvás cóñtrá ó séú fílhó. Á pólícíá éñcóñtróú véstígíós dé pígméñtó ñó fógãó, más ñãó ó súfícíéñté párá vérífícár ás súás álégáçõés.]
-
[Póñt~é dé W~átér~lóó (1899-1904)][
Cláúdé Móñét, Fráñçá.
Vístó pélá últímá véz: Réíñó Úñídó é Róméñíá, Páísés Báíxós
Móñét píñtóú 37 vérsõés dá Póñté Cháríñg Cróss é péló méñós 40 vérsõés dá Póñté Wátérlóó. Élé érá fáscíñádó pór éstúdós dé píñtúrá sóbré á fórmá cómó á lúz áfétá é áltérá ós séús óbjétós. É vóltává á múítós répétídáméñté, cáptúráñdó váríás éstáçõés, cádá úmá cóm díféréñçás súbtís. Ás vérsõés ém fócó sãó dóís dós qúádrós róúbádós ém óútúbró dé 2012 dó Kúñsthál ém Róttérdãó. Á mãé dé úm dós ládrõés cóñdéñádós álégóú qúé á ‘Póñté dé Wátérlóó’ éstává éñtré ós qúádrós róúbádós qúé élá qúéímóú ñó séú fógãó ñá Róméñíá. Úmá téñtátívá hórrívél dé déstrúír ás próvás cóñtrá ó séú fílhó. Á pólícíá éñcóñtróú véstígíós dé pígméñtó ñó fógãó, más ñãó ó súfícíéñté párá vérífícár ás súás álégáçõés.]
-
[Páís~ágém~ (1917)][
Józséf Lámpérth Ñémés, Húñgríá.
Vístó pélá últímá véz: Húñgríá
Ésté líñdó qúádró dé úmá páíságém dó ártístá húñgáró Józséf Lámpérth Ñémés fóí úmá dás dúás óbrás dé cóléçõés prívádás qúé désápárécérám dé úm dépósító dó Céñtró dé Árté Módérñá é Cóñtémpórâñéá MÓDÉM ém Débrécéñ, ñá Húñgríá. Ó róúbó dé árté téñdé á sér péñsádó ém térmós dé ássáltós cíñémátógráfícós á múséús, é há múítós éxémplós qúé éñcáíxám ñéssá ímpréssãó bástáñté rómâñtícá. Cóm dézéñás dé mílhárés dé róúbós dé árté rélátádós cádá áñó (párá ñãó méñcíóñár ós ñãó rélátádós), árqúívós é ármázéñs sãó álvós pópúlárés, póís pódé lévár mésés áté qúé álgúém sé ápércébá.
Ñó éñtáñtó, óbrás ém ármázéñáméñtó réqúérém cóñhécíméñtó éspécíálízádó párá sérém lócálízádás é, ássím, párá sé tórñárém úm álvó. Ássím, úm róúbó cómó ésté súgéré qúé ós ládrõés sábíám ó qúé éstává á prócúrár ém áñtémãó. Émbórá ó róúbó dé árté pór éñcóméñdá séjá éxtrémáméñté ráró, éstá cásó dá qúé péñsár.]
-
[Úmá c~éñá m~ítól~ógícá~ cóm ú~m Jóv~ém Bá~có][
Jácób Jórdáéñs, Bélgícá (Árqúívó dé fótógráfíás dó Múzéúm Sztúkí, Łódź)
Vístó pélá últímá véz: Pólóñíá
Éstá óbrá-prímá dó gráñdé Vélhó Méstré hóláñdês, Jácób Jórdáéñs, fóí úm dós mílhárés sáqúéádós dá Pólóñíá dúráñté á Ségúñdá Gúérrá Múñdíál. Fórtéméñté íñflúéñcíádó pór Rúbéñs, úmá géráçãó máís vélhá é támbém dá Áñtúérpíá, ás íñflúêñcíás pódém sér vístás ém áspétós dás súás óbrás. Áqúí, Bácó, ó áñtígó déús dá ágrícúltúrá, dó víñhó é dá fértílídádé, é móstrádó cómó úmá críáñçá cércádá pór Méñádés (ñíñfás) é Sátírós (métádé hómém, métádé bódé).
Ás cóléçõés dé pátrímóñíó cúltúrál éxcécíóñálméñté rícás dá Pólóñíá fórám dízímádás péló Éxércító Vérmélhó Rússó é pélá úñídádé dédícádá áó róúbó dé árté é dé árqúívós Ñází, á ÉRR. Éñqúáñtó múítós fórám récúpérádós, múítós óútrós pérmáñécém pérdídós, cómó ésté Jórdáéñs. Lévádó dó Múséú dé Hístóríá é Árté J. K. Bártószéwícz ém Lódz, ó séú párádéíró áíñdá é mítícó.]
-
[Chló~é é Ém~má][
Bárbórá Kýslíkóvá, Répúblícá Chécá
Vístó pélá últímá véz: Ñórúégá
Lógó dépóís dé Bárbórá Kýslíkóvá sé múdár párá Ósló, dúás dás súás óbrás máís ímpórtáñtés fórám róúbádás. Ás súás péçás só sé tórñárám múñdíálméñté cóñhécídás récéñtéméñté, qúáñdó ó séú dócúméñtáríó, ‘Thé Páíñtér áñd thé Thíéf’, éstréóú ñó Féstívál dé Cíñémá Súñdáñcé dé 2020. É á vérdádéírá hístóríá dé cómó élá tráçóú é déséñvólvéú úmá ámízádé ímpróvávél cóm úm jóvém qúé róúbóú ós séús qúádrós.
Ós séús trábálhós súpérdíméñsíóñádós é fótó réálístás tíñhám úm públícó límítádó álém dá Ñórúégá - áté ó áclámádó fílmé sér láñçádó - ó qúé sígñífícá qúé ó róúbó fóí máís próvávélméñté úm átó dé páíxãó, é ñãó úmá téñtátívá dé lúcró. Á máíóríá dós ládrõés ñãó sábé ñádá sóbré á árté qúé róúbá, ápéñás á vê cómó úm bém pórtátíl dé áltó válór. Ésté cásó támbém é íñcómúm, póís ós ládrõés présós áfírmám ñãó sé lémbrárém dé ñádá óú dó qúé fízérám cóm ós qúádrós, úmá véz qúé éstávám tãó "íñcápácítádós".]